„křižovatka cyklotras a stezek“

Ubytovali jsme se přímo na náměstí v penzionu Falkenštejn. Jde o moderní jednoduché designové ubytování s výbornou gastro-restaurací a vlastním pivem. Vzali jsme si apartmán s kuchyňským koutem a mile nás potěšila jeho poloha. Apartmán je situován od náměstí se soukromým vstupem a malou předzahrádkou. Vřele mohu ubytování doporučit. Snídaně byla v ceně ubytování, tak se nám ráno hezky vstávalo. Vzhledem k tomu, že Krásná Lípa je křižovatkou cyklostezek a turistických stezek do Českosaského Švýcarska, nabízí penzion i úschovnu kol.

„dětská hřiště“

My z cyklotras využili městskou část cyklotrasy pro dětské nožičky. Vydali jsme se s kolem a odrážedlem k hrázi rybníka. Tady na nás čekalo velké dětské hřiště s věží, tobogánem, skluzavkou naruby, kolotočem, houpačkami, pavoučí sítí, tunelem a dalšími herními prvky z přírodních materiálů. Další povedené dětské hřiště je hned u Sportovního areálu na konci hráze přes silnici. Tady najdete: dětský hrad, prolézačku, pískoviště, kolotoč, houpačku, lanovou dráhu a trampolínu.

„interaktivní muzeum“

Protože nám druhý den počasí úplně nepřálo, tak jsme odložili výlet na Kyjovský skalní hrádek. Snad příště bude sucho. Nicméně jsme místo toho zavítali do interaktivního muzea. To se nachází v Domě Českého Švýcarska na náměstí v Krásné Lípě. Tady kromě informačního centra se nachází také interaktivní expozice. Ta je zaměřena na objevování místní krajiny Českosaského Švýcarska všemi svými smysly a také seznámí s historií, řemesly a kulturními hodnotami tohoto jedinečného území. Návštěva byla kvalitním zážitkem.

„smyslové zážitky“

Další zážitek je gastronomický. Na náměstí je malá čokoládovna MANA s nabídkou dílniček pro děti. Prodávají zde vedle pralinek a čokolády výbornou horkou čokoládu. Kavárna U Frinda se nachází v nejstarším domě ve městě, tady doporučuji místní zmrzlinu, nikdy nevíte, jaká příchuť ten den bude. Mimochodem na celé náměstí je krásný výhled z ptačí perspektivy od vyhlídkové plošiny u kostela, stačí vyjít po schodech.
Pět kilometrů od Krásné Lípy je vesnice Doubice. Tady doporučuji zastavit. Najdete zde Park dřevěných soch s dětským hřištěm. Soch je tu téměř 400 různého stáří a stavu. Najdete zde mnoho pohádkových bytostí. Dětem se tu moc líbilo. Vstup je volný.

A tím dnešní putování končíme. Bylo to jen na skok, ale osvěžující! Krásné letní dny plné zážitků z cest!

Tento prací gel používám už 7 let. O jeho existenci jsem věděla už dřív, než jsem ho sama začala vyrábět. Výrobu jsem oddalovala. Nechtělo se mi do toho. Ale vyšší motivací jsou děti. Dcera kolem půlroka života začala trpět na atopický ekzém a já hledala příčinu. A přišli jsme na chybné prací prášky, byly pro ni příliš agresivní. Ač je na láhvi vyobrazeno krásné miminko a vypadá to, že láhev bude šetrná k dětské pokožce, opak je pravdou. Byla jsem naivní a věřila v šetrné dětské komerční prací prostředky. Po prozření jsem začala objednávat ekologické hypoalergenní gely, jejichž výroba vznikala v Anglii a dceři ekzém zmizel. Tyto gely jsou sice fajn, ale cena v poměru k objemu vody v nich obsažené, je vysoká. Ekologická stopa vzniklá distribucí tohoto produktu také. Tak jsem si řekla, že zkusím ještě ten domácí prací gel. A světe div se, je to téměř stejné a cenově nesrovnatelné. Navíc zanecháme menší ekologickou stopu, protože máme suroviny, které se vyrábí tady u nás, nejdál v Německu.

Co potřebujeme k výrobě:

Z pomůcek použijeme: 6 l kyblík s víkem, struhadlo, misku o objemu 300 ml, míchátko, kuchyňskou váhu.

Ze surovin:

• tuhé mýdlo Jelen

• žlučové mýdlo DM (není nutné)

• aroma olej levandule (používám od Hádka, nebo Saloos), krystalickou sodu

• horkou a studenou vodu

Postup

1. Odkrojíme ½ Jelena . Měli bychom být + – na 100 g mýdla. (Pokud seženete žlučové mýdlo, použijeme 50 g žlučového a 50 g mýdla Jelen.) Míchám Jelena s žlučovým mýdlem, protože mi žlučové mýdlo dobře odstraňuje skvrny na dětském oblečení.
2. Mýdlo nastrouháme, nasypeme do kýble a zalijeme horkou vodou. Kvedláme a rozpouštíme mýdlo, až je z něj bílá voda.
3. Dolijeme studenou vodu téměř do celého kýble, necháme prostor pro 250 ml vody.
4. Do misky si nasypeme krystalickou sodu o váze ½ váhy mýdla +- 50 g a v horké vodě o objemu 250 ml mícháme až do rozpuštění.
5. Rozpuštěnou krystalickou sodu vlijeme do kyblíku s mýdlovou hmotou a promícháme.
6. Na závěr přidáme 6 – 7 kapek levandulového oleje a zamícháme.
7. Kýbl uzavřeme a necháme stát do druhého dne.
8. Další den můžeme dát 1až 1 a 1/2 sběračky na 1 dávku prádla. Gel dáváme přímo do bubnu. Místo aviváže se doporučuje dávat 1 lžíce octa.

Obecně platí, že čím více dáme krystalické sody, tím je gel hustší. Už jsem měla i takový, který se krájel jako puding. Ale není to na škodu. Spíš jde o to, najít si takovou konzistenci, která bude vám vyhovovat.

Tak ať to pere!

P.S. Na černém prádle může domácí gel zanechávat mapy, proto v tomto domácím gelu peru veškeré dětské oblečení kvůli alergiím a ekzémům + další bílé a barevné prádlo. Černé a funkční sportovní prádlo peru dál v kupovaných pracích prostředcích.

Bohužel vám ani tentokrát nemohu doporučit baby friedly ubytování. Sháněla jsem na poslední chvíli a hodně toho bylo již obsazeného. Nicméně platí, že pokud je dobré počasí, tak jste stejně s dětmi venku a když není počasí, tak Ústí nabízí i bohatou vnitřní zábavu. Na ubytování opravdu jen spíte.

Co Ústí nad Labem nabízí v dobrém počasí a co jsme vyzkoušeli my ve čtyřech dnech?

1. Rozhledny

Vyhlídka Větruše

Krásný výlet pro malé nožky je lanovkou na Větruši. Nahoře se pokocháte výhledem na město lemované kopci. Nechybí zde hned dvě občerstvení. Vyhlášená v gastronomii je i místní restaurace. Navíc je zde povedený dětský koutek. Jako další bonus zde najdete zdarma venkovní keřové bludiště a vnitřní zrcadlové bludiště za poplatek . Cena na lanovku je pro osoby od 6 let 25 Kč a 45 Kč obousměrná.

Erbenova rozhledna

Zvolili jsme ji, protože jsme byli na Severní terase. Autem se dostanete velmi blízko, když zvolíte ulici Lužickou, na konci je točna a mini parkoviště. Odtud půjdete již po svých 380 metrů k rozhledně. Prvních 80 metrů je prudké stoupání, pak se vám otevře pohled na rozhlednu a náhorní louky s remízky a lesíky. Terén je už jen mírně stoupavý. Rozhled je nádherný, vidíte až do Krušných hor. K rozhledně vedou značené turistické cesty rychlá strmá žlutá a pozvolnější delší zelená. Vstup na rozhlednu je zdarma, rozhledna se zavírá v 16:00.

Střekovská vyhlídka Malé Sedlo

Na protějším kopci od Erbenovy rozhledny se nachází menší kamenná rozhledna, která je také velmi dobře dostupná pro menší turisty. Na vrchol vás zavede zelená značka. Od konce asfaltu je to 320 metrů vzhůru. Tuto rozhledu jsme měli v rezervě, ale nestihli jsme ji. Takže určitě příště.

2. Dětské stezky

Dětem se lépe šlape, když mají motivaci. Jednou z nich mohou nabízet i dětské stezky. V Ústí jsme jednu pohádkovou objevili. Měří 0,5 km a je lemována dřevěnými sochami z pohádek. Jdete po vrstevnici kopce a máte k tomu výhledy na Labe. Pod vámi čas od času projede vlak. Sráz dolů je strmý, tak pozor na malé kaskadéry. Celá trasa od startovního ukazatele až po cíl s lavičkou je po rovině, soch je tu kolem 20 různého stáří a různých stylů. Schválně si na konci u studánky s dětmi tipněte, kolik soch asi potkaly. Zkuste je po paměti vyjmenovat a zpátky můžete počítat. Ověřeno dětmi (věk 2 a 6), které šlapaly s chutí a výlet hodnotily velmi pozitivně.

Jak se dostat na stezku: Autem do ulice Vaňová a dál po zelené, stezka začíná v lese za poslední chatou. Busem: Jezdí sem autobus číslo 15 a zastávka je Hřbitov, pak do podchodu a dál po zelené.

3. ZOO

Zoologická zahrada v Ústí nad Labem je krásná, velká tak akorát s pestrou nabídkou zvířat i dětského vyžití. Najdete zde z těch dětmi oblíbených zvířat: lvy, tygry, surikaty, osly, tučňáky, orangutany, tuleně, žirafy, slony, zebry, mnoho druhů opic, lemury, domácí zvířata a další. Zoo dále nabízí 7 dětských hřišť od menších koutků po velká a dvě sochy dinosauřích koster. V ZOO je mnoho tematických interaktivních zastavení u dřevěných tabulí. Za pozornost stojí i kamenná miniatura trpasličího hrádku. Dále jsou zde tří občerstvení a dvě restaurace. Zoo je v kopci a malé nožičky s ním mají, co dělat. Dá se u dolního vstupu nasednout na vláček, který vás vyveze do horní stanice, kde je odměnou výhled na okolní kopce. Můžete pak sejít v klidu dolů a užít si všechna hřiště i výběhy. Vláček s lidmi jezdí pouze nahoru! Auto můžete nechat u horního parkoviště nebo u spodního. Děti do 3 let mají vstup zdarma, psi platí 100 Kč, dospělí 140 Kč, dětí 3 – 15 let 70 Kč. Rodinné 370 Kč (2 dospělí, 2 děti).

4. Dětská hřiště

Luxusní dětské hřiště se vstupem zdarma, které stojí za vidění, i jen pokud Ústím nad Labem projíždíte, se nachází v parku v sídlišti Severní terasa. Najdete zde vícepatrový hrad s několika skluzavkami, vysoké můstky, překážkové dráhy, obří lanovou houpačku, vodní hrátky, velké pískoviště, hřiště na volejbal, pétanque a venkovní posilovnu. Park jako takový je taky nádherný. Určitě doporučuji vzít odrážedla, kola, koloběžky. Je zde spousty cestiček a na konci vás čeká krásný výhled z „terasy“. I inlajnisty jsme zde zahlédli, ale více jich bylo v protějším sportovním areálu v ulici Hoření, kde jsou chodníčky jen pro ně z příjemného asfaltu. Hřiště Severní terasa jsem objevila náhodou, nikde zatím není v průvodcích ani na webu uváděno. Díky fotkám na mapy.cz jsem ho chtěla poznat naživo. U parku je i velmi dobrá bezbariérová kavárna s terasou Tazza café v ulici Mírová 2861/6. Jídelní lístek je sladký, ale i slaný. Nabízí různé sendviče, tousty, pizzy, zapečené bagety.

Druhé dětské hřiště, které si vyprosila dcera je dopravní hřiště. Není velké, jde vlastně o nabarvený asfalt, ale dcera z něj byla nadšená. Dětská fantazie je velká. Dcera neúnavně jezdila a vymýšlela různé kombinace cest za pomoci jízdního kola. My se vystřídali na koloběžce a skoro dvouletý syn byl na odrážedle. Ten už z toho tak nadšený nebyl. Hřiště najdete na sídlišti v ulici Jizerská asi 9 minut chůze od parku Severní terasa.

5. Mašinky

Výlet z Ústí – Střekov historickým vláčkem do Zubrnic, kde se nachází železniční muzeum, je krásný projekt nadšenců. My jsme se v Zubrnicích zastavili při cestě do Ústí. A opravdu nám to místo vyrazilo dech. Malebná krajina a výhled na skanzen od horního parkoviště přímo u železniční zastávky muzea je nepopsatelný. Vstup je zdarma. Venku na děti čeká malý vláček na prolézání a hraní a také živá koza. Dále je zde velký model zahradní železnice. Připravte si 10 Kč, mašinka jezdí na automat. V hangárech najdete historické vozy a drezíny, které jezdily po kolejích. Ve vagónech jsou ještě další exponáty s železniční tematikou. Nechybí ani malé dětské hřiště – dvě houpačky a skluzavka. V budově je občerstvení a prodej suvenýrů. Toto zastavení jsme si užili. Určitě je výlet vhodný i pro menší děti.

Ještě jeden tip na mašinky. Když zaparkujete na střeše obchodního domu Fórum, máte celý dopravní uzel centra Ústí

nad Labem jako na dlani. Každou chvíli uvidíte nákladní nebo osobní lokomotivy s vagónky, auta, autobusy a lanovku na Větruši. Je co pozorovat.

Co nemohu doporučit pro malé děti a lajky, kterým stačí vidět jedoucí mašinku, je stálá výstava vláčků na zámku Trmice. Zde se nachází ve třech sálech několik modelů železnice a funkčních mašinek. Jde však o prohlídku s průvodcem – zapálený sběratel. Ten postupně všechny lokomotivy dává do pohybu a prohlídku odborně komentuje. Proto návštěvu doporučuji milovníkům a sběratelům mašinek a starším dětem.

A když bude chladno a pršet? Co pak?

Ve městě najdete jump arénu, plavecký areál a dětské herny.

My stihli vyzkoušet dvě herny.

1. Vnitřní fun park Pampalánie, odkaz TADY.

Jde o klasickou velkou hernu s občerstvením pro malé i velké. Pozor, je zde zákaz konzumace vlastních svačinek.

2. Dětský koutek v obchodním domě Fórum, odkaz TADY.

V koutku najdete vícepatrové prolézačky, dřevěnou vláčko-dráhu a růžový domeček s kuchyňkou a domkem pro panenky a jiné. Koutek je moc hezky vybaven. Děti zde můžete nechat od 3 let samotné. Hodina je za 99 Kč, hodina a půl za 120 Kč (cena včetně hlídání).

A jídlo?

Snídaně jsme měli na hotelu, nebo si dělali vlastní. Večeře jsme měli také své. Obědy jsme jedli v restauracích: Na Kocandě v Děčíně (je zde dětský koutek), jídelní zóna obchodního domu Fórum nabízí výběr z mnoha kuchyní světa a nechybí zde herní koutek, restaurace Koliba v ZOO Ústí nad Labem (velká terasa a dětský venkovní koutek).

Nějaký objev? Přidaná hodnota z celého výletu? Něco, co v průvodci nenajdeš?

Mám jeden takový úlovek. Pěšky jsem šla z centra na sídliště Severní terasy. Potřebovala jsem vidět tu vyhlášenou „vanu“ a šikmý kostel naživo a náhodou jsem objevila další dvě věci. První objev byla socha Ježka. Věděla jsem o ní, jen jsem myslela, že bude mnohem menší, aspoň z fotek to tak vypadalo. Velikost ježka mě mile překvapila.

Druhým objevem byla pěší zóna v ulici Elišky Krásnohorské. Je zde alej a v dutinách a dírách ve stromech jsou malá krásná obydlí pro skřítky. Nedokáži popsat ten pocit, když nakouknete někam, kde před chvilkou něco objevilo dítě. Dítě jásá, vy nevíte, co tam je a najednou vidíte detailně propracovanou minikoupelničku. Klobouk dolů před tímto kouzelným projektem / street artem / možná i happeningem. Hledala jsem něco k tomu později na vysvětlenou, ale nikde nic. Jen jsem zjistila, že se o aleji vedou spory. Hrozí jí vykácení, tak možná proto tento jemný počin. Těch domečků jsem si všimla až v půlce cesty nahoru. Do konce pobytu v Ústí mě hlodala myšlenka, že nevím, co je v první půlce aleje, že už to možná nikdy neuvidím. Ta nestálost a nejistota má své kouzlo. Určitě vám alej doporučuji, jen nemohu zaručit, že tam něco bude…

Celkově nás Ústí překvapilo víc, než jsme očekávali. Nebojte se ho absolvovat s dětmi. Už víte, kam s nimi. Krásné dny a cesty za dobrodružstvím!

Odcestovali jsme na pár dnů na Vysočinu. Minulý týden bylo velmi chladné počasí, Sečskou přehradu jsme měli téměř pro sebe. Vymyslela jsem zde malý procházkový dvoukilometrový okruh. Dá se ujít, ujet na odrážedle, nebo dětském šlapacím kole (některé pasáže mamka, nebo taťka pomohou). Naše málem šestiletá Emi to projela skoro celé na kole. Téměř roční Ondra se nesl v nosítku. Trasa není vhodná pro kočárky. Ač má okruh pouze 2 km, počítejte s dětmi na projití tak hodinku a půl. Je na co koukat, kde zastavit, kde si pohrát, prolézt i se nasvačit.

Trasa začíná u hotelu Jezerka, tam zaparkujeme a dáme se nahoru k lesu, tudy vede i cyklotrasa 4115. Tady na nás čeká první dřevěný koutek s přístřeškem. Dále se dáme po lesní cestě přímo po cyklotrase, nejprve lehce z kopce a pak do kopce.

Na konci stoupání najdeme odbočku vpravo.

Cesta, kam máme odbočit, není značená, je zanesená v mapách pod názvem „V Kalištích“. Celou dobu od odbočení z cyklotrasy klesáme až k přehradě. Na jediné vidličce se držíme vpravo (vlevo je soukromá osada). U přehrady na nás čeká další překvápko – potůček. Ten je potřeba přeskočit, přebrodit.

Potůček není široký, přírodních přechodů je vytvořeno vícero. Dále pokračujeme vpravo po modré. Pod námi jsou různá soukromá mola a molíčka se schůdky, žebříky…Zkrátka je, co objevovat.

Výhledy na přehradu a nejbližší přírodu jsou kouzelné. Modrá turistická značka nás zavede po měkké cestičce na travnatou pláž.

Odtud se vydáme nahoru do kopce. Až budete míjet rekreační zařízení Bohemia, tak u hlavní budovy je vysoká houpačka. Jde o kovové retro monstrum, ale nadchne dětskou duši, ta dospělácká zavzpomíná.

O pár metrů výše po pravé straně je druhý koutek v podobě věže se skluzavkou a pískovištěm. Třetí a pro nás stěžejní koutek je opět o pár metrů výše. Kvůli tomuto koutku jsem celý výlet plánovala. Jde o nejnovější hřiště. To se v roce 2019 účastnilo soutěže Dřevěná stavba roku. Malé, avšak originální hřiště je vybudováno jako netradiční zastavení Národního geoparku Železné hory. Cílem není pouze zábava a hra, ale také vzdělání. Dominantním herním prvkem je dřevěný stegosaurus, který je určen pro děti od 3 do 12 let. Dalšími herními prvky jsou pružinové houpačky ve tvaru amonita a trilobita, betonové odlitky zkamenělin a dřevěná prstová bludiště. Hřiště je doplněno textovými naučnými zastávkami. Poslední čtvrté hřiště, které na nás čeká je samotné hřiště hotelu Jezerka nad parkovištěm, kde máme auto. Jsme v cíli. Výše zmíněný dvoukilometrový okruh se dá pro větší děti prodloužit na 5 km, pokračovali byste po cyklotrase, až na úplný konec přehrady, kde už vás zpět dovede modrá značka. Detailněji na konci článku v mapě. Hřiště hotelu Jezerka je dřevěné pestře natřené s velkým množstvím herních prvků.  My si dáváme na hřišti u Jezerky oběd, který jsme si přivezli. Bohatě nám 2 km v silném studeném větru stačily. Kovidová situace není ještě natolik dobrá, aby dovolila hotelu být v provozu. Až přijedeme příště, určitě si dáme něco z hotelové vyhlášené kuchyně. Hotel za normální situace nabízí obrovské množství vnitřního i venkovního vyžití, od wellness po sport. Takže se dá odpolední program naplánovat v hotelu. Odkaz na webové stránky hotelu Jezerka TADY. Můžete i vyrazit na další kratší výlet dál po modré a to na nedalekou zříceninu Oheb s kouzelným výhledem na další část přehrady s ostrovem uprostřed. Pokud počasí dovolí, můžete odpoledne zakotvit na pláži a užít si koupání, půjčit lodičku…

Krásné jarní výletování s dětmi všem! Další články z našich cest najdete TADY.

Popis mapky pro malé nožky – 2 km okruh:

Start – Bezplatné parkoviště hotelu Jezerka; bod 2 – Lesní hřiště; bod 3 – travnatá pláž, bod 4 – hřiště se skluzavkou a dřevěnou věží; bod 5 – Pravěké hřiště se Stegosaurem; Cíl – hřiště hotelu Jezerka

Popis mapky pro větší nožky – 5 km okruh:

Start – Bezplatné parkoviště hotelu Jezerka; bod 2 – Lesní hřiště; bod 3 – odbočka na modrou, bod 4 – travnatá pláž, bod 5 – hřiště se skluzavkou a dřevěnou věží; bod 6 – Pravěké hřiště se Stegosaurem; Cíl – hřiště hotelu Jezerka

Dřív jsem žila v přesvědčení, že knihy jsou cenné, posvátné a mají být všechny součástí našich domovů. Protože kam s nimi. Knihu přeci nevyhodíš? Ale to bylo mé dřívější já. Posun vpřed nastal, když jsem jakoby svou knihovnu částečně zavřela a řekla si, že s každou novou knihou jednu starou vyřadím, ale bylo to řešení jen na půl cesty.

„V dnešním předimenzovaném světě je tolik knih, že pokud bychom chtěli vlastnit všechny, které se k nám za život dostaly, vytvoříme domov knihám, ale ne sobě samým.“

Když jsem pak později hloubkově vyklízela a čistila domov od zbytečností, úklid knihovny nastal až jako poslední fáze celého procesu. Bylo to z toho důvodu, že knihovna působila uspořádaně, ale i proto, že bylo potřeba si leccos uvědomit a srovnat v hlavě. Proto by následující řádky  měly posloužit k zamyšlení. Abychom dokázali přemýšlet nad tím, které knihy vpustíme do našeho světa a ubytujeme je, které naopak jen překročí práh, lehce se ohřejí a půjdou zas dál.

Jak poznáme srdcovku?

Pokud odpovíte na následující otázky 4x ANO, je to srdcovka. Patří Vám a Vaší knihovně.

1. Co mi kniha dala: Má přidanou hodnotu, hloubku? Posunula mě někam? Pomohla mi?
2. Chci ji po přečtení číst znova?
3. Vím, že se ke knize chci vracet. Mám k ní pouto.
4. Pokud bych si chtěl/ la psát poznámky z knihy, opsala bych téměř celou knihu.

Pozor! Naše osobní knihovna by měla růst s námi. To znamená, že dnes to může být srdcovka, ale za rok se někam posuneme ve svém osobnostním růstu, jsme někdo jiný. A ten někdo jiný už nepotřebuje dávnou srdcovku, je teda potřeba obměnit obsah. To zjistíme opakovaným čtením, ke kterému se zavazujeme v bodě 2.

„Srdcovku poznáme tak, že pokud bychom si z knihy chtěli vypsat pár poznámek, opsali bychom ji celou.“

Kam s knihou, kterou chceme vlastnit?

Do knihovny. Dnes se již v bytech z klasické knihovny ve stylu masivního nábytku  ustupuje. Myšlenka je jednoduchá. Jde o snahu provzdušnit prostor. Proto jsou knihovny měněny většinou na závěsné police. Někdo má jednu, někdo víc. Je to individuální. Ale upřímně, pokud místo máte, tak není nad to si sednout s kávou, či čajem  ke knihovně a obdivovat energii knížek, listovat a číst…

Měla jsem také knihovnu, otevřenou regálovou, ale protože nebylo místo, regálový nábytek změnil funkci. Z knihovny se stal prostor pro hračky. Knížky putovaly do polic na zeď. Po vzoru sousedky jsme zvolili police hned u stropu. Police u stropu nezaberou životní prostor, přesto se do nich hodně vejde a zateplí to byt. Líbily se nám i neviditelné knihovny, ale nakonec z ekonomických a prostorových důvodů máme viditelné bílé police.

Neviditelné knihovny? Nevíte, co mám na mysli? Jde o jakousi kostru, pevný kovový systém, který drží knihy při zdi. Knihy jsou v komínku v horizontální poloze. Celý efekt pak vypadá, jako by knihy ve sloupcích levitovaly. Výhoda je, že pokud ze sloupce chcete knihu uprostřed, nemusíte všechny knihy přerovnávat, jednoduše ji vyndáte, vnitřní kostra vše drží. Více najdete TADY 

Jak rovnat knihy v knihovně?

Je to individuální. U větších knihoven převažuje klasika podle abecedy. Moje menší policová knihovna je podle žánrů. Nyní je moderní rovnat i podle shodných barev obalů knih. Pokud máme jednu poličku knih, tak rovnáme spíš podle velikosti od největší po nejmenší a ty, které jsou shodné, můžeme dát do menšího komínku na sebe.

Kam s knihou kterou vlastnit už nechceme?

1. Můžeme ji darovat někomu blízkému, nebo do veřejných, či kavárenských knihoven, nebo do knihobudky.
2. Také ji můžeme vyměnit za jinou. Např. ve skupině na Facebooku TADY
3. Můžeme ji prodat na bazarech s knihami. Pár linků je tady:

• Pokud chcete prodat po jednom kuse se 100 % ziskem, zvolte: Bazar knih  TADY nebo Sbazar  TADY, na Facebooku může zvolit skupinu TADY
• Pokud chcete prodat do 10 ks, zkuste Trhknih – skvěle zastřešená služba, berou si ale 15 % z ceny vámi prodávané knihy. TADY

• Pokud chcete prodat kolem 30 ks, zkuste Reknihy – služba, která udělá vše za vás, bere si 50% z prodeje, vy knihy pouze vyfotíte a pošlete zásilkovnou v balíčku. TADY

• Pokud máte přes 100 ks a nechcete to řešit, zvolte např. Antikavion – přivezou, proberou, nacení, zaplatí, odvezou. TADY

„Řekni mi, co čteš, já ti povím, kdo jsi.“ (Anglické přísloví)

Upřímně ten pocit, že máme opravdu jen ty knihy, které chceme a máme k nim vztah, je nepopsatelný. Stojí za to se nad tím zamyslet a prokousat se postupně zdánlivě uspořádanou knihovnou. Když už to jednou uděláme, tak s každou novou knihou, která v budoucnu přijde, budeme zacházet podle 4 otázek výše. Pak už nebudeme mít v knihovně brak, plevel, ani knihy, které nás vlastně nijak neoslovují.

„Proč doma uchovávat detektivku, když už víme, že vrah je zahradník?“

Určitě nejsem radikální minimalista. Ten by vám řekl: „Všechny knihy pryč.“ Domnívám se, že dobré knihy nejsou zbytečné, posouvají nás dál, rozšiřují slovní zásobu, vzdělávají nás, odpočíváme u nich…Kniha je přítel. Knihovna, ať je jakkoliv velká, je jakousi duchovní stránkou domova. Více o mém domově a vyklízení najdete také v mém e-Booku: Jak se zbavit nepotřebných věcí za 21 dní. 

Přeji krásné dny s dobrými knihami!

 „Knihy jsou lidem tím, čím jsou perutě ptákům.“ Ruskin John

• Velcí pomocníci

Sem patří věci, které mně osobně šetří čas. Je to myčka na nádobí, vysavač 2 v 1 a skartovačka. Mám ráda zvuk myčky, když pracuje za mě a já mohu psát tento článek. Až od chvíle, kdy mám aku vysavač 2 v 1, mohu říci, že mě vysávání těší. Je to najednou lehký, rychlý a pohotový proces. Dřív mě frustrovala tíha vysavače a přepínání šňůry ze zásuvky do zásuvky. Miluji zvuk skartovačky, jak rozchroupe vše nepotřebné, přitom obsahující citlivá data. Každý z nich má u nás v domácnosti své místo a patří tam.

• Značky, kterým jsem věrná

Tato skupina obsahuje pomocníky s mým tělem. Jde o oblíbenou značku zubního kartáčku, kosmetiky, kontaktních čoček, parfému…Jsem s nimi natolik spokojená, že nemám důvod shánět jiné a zůstávám opakovaně věrná značce. Ale pozor, doma je neskladuji do zásoby. Nakupuji, až je čas na další.

• Malé sentimenty

Ani já jsem nedokázala vyklidit vše. Některé drobnosti jsem si nechala. Takové amulety, které symbolizují vzpomínky spojené s lidmi, které mám ráda; místy, na které ráda vzpomínám; nebo s významnými životními momenty. Vešly se mi do jedné malé krabičky. Vždy jsem si nechala jen jednu věc, která souvisí s každým takovým člověkem, nebo situací. Nejsou to nijak výstavní věci, ale mají pro mě velkou hodnotu v podobě pozitivní energie, kterou v sobě nesou. Jsou uklizené v krabičce a mají své místo.

• Obrazy, které jsem malovala s vědomím, že budou mé

U mě neplatí, rčení „kovářova kobyla chodí bosa“. Maluji obrazy i sobě, různé. Když mám vizi, ráda si ji zrealizuji. Je to můj koníček. Někdo sbírá známky, já si namaluji obraz. I mně moje obrazy dávají energii. Více o obrazech najdete TADY.

• Zápisy, ze kterých opakovaně čerpám.

Ne každý popsaný papír musí hned do skartovačky nebo do sběru. Toto je velmi drobná skupinka listů, ale o to více důležitá.

Na listech mám své plány, sny, vision boardy, citáty, nápady…Mají u mě doma také své místo a jsou přechovávány v jedněch deskách.

Díky opakovaným návratům do této složky jsem schopná se sebou pracovat. Podívat se zpět a vidět posuny a

změny. Osobní zrcadlo a retrospektiva v jednom.

• Knížky

Není kniha jako kniha. Jsou knihy, které přečtu jednou a vím, že už se k nim nikdy nevrátím. Takové knihy se u nás dlouho neohřejí. Nicméně jsou knihy, ze kterých opakovaně čerpám. Ty jsou mými dlouhodobými hosty a partnery. Čtu je opakovaně. I po několikátém opětovném čtení v nich najdu něco nového. Proto zůstávají. Mají své místo u nás na poličce.

• Šperky a talismany

Své šperky jsem velmi důkladně roztřídila. S velkou částí jsem se rozloučila. Jsou ale takové, které zůstávají. Máme spolu silné pouto. A tak to má být. Mám jich pomálu, ale vážím si jich.

Je dobré si ujasnit své prioritní věci. Srovnat si myšlenky i z opačného úhlu pohledu. Cvičení na podobných  principech nabízí bonusový pracovní sešit, který je součástí mého e-Booku Jak se s dobrým pocitem zbavit nepotřebných věcí za 21 dní, více TADY.

„I v mém životě jsou věci, které bych nikdy dobrovolně neopustila, je to v pořádku.“

Postupem času jsem zjistila, že tudy cesta opravdu nevede. Zamýšlela jsem se nad tím, proč se mi to děje. Co mi tím chce vzniklá situace říci. Nakonec jsem tyto situace dokázala dostat pod kontrolu. Začala jsem tuto skutečnost brát jako informaci. Zprávu, že se mám zastavit, zpomalit a nadechnout. Pak bylo na řadě najít jádro chaosu. Nezáleží na tom, kde se nachází a jestli má něco společného s hledanou věcí.

„Vzniklou situaci už beru jako informaci.“

               I když tuším, že hledaná věc nemůže být v jádru chaosu, jdu ho i přes to hasit. Uklidní mě to. Hledaná věc se časem vyloupne na jiném místě za odměnu a nečekaně. Učí nás to nelpět zabejčeně na něčem, co svou pozorností na 200% úplně umoříme a cíle nedojdeme. Lepší je si dát odstup a zachovat chladnou hlavu.

„Nesoulad je řada odložených rozhodnutí na někdy příště…“

Chcete-li těmto situacím úplně předcházet, pak platí následující pravidla, ke kterým se dá postupně dopracovat:

1. Nehromadit nedodělané věci a netvořit chaos tzv. Hotspot.

Tento bod samozřejmě souvisí s prací na sobě, výdrží a sebedisciplině. Tady se ukáže, jak jste silné osobnosti a dokážete na sebe být přísní. Fly Lady jádru chaosu říká Hotspot. Jde o místa, kde se začne šířit nesoulad. Ten definuje jako řadu odložených rozhodnutí. Ať už jde o odložené oblečení na kupičce, ze které vzniká hora, nebo jde o hromádku účtenek, letáků a složenek. Vy víte, o čem je řeč. A buď to časem přeteče, nebo zazvoní na dveře nečekaná návštěva…

2. Mít pro každou věc místo a to striktně dodržovat.

Tento bod je o schopnosti si logicky zorganizovat a uspořádat prostor. Pár vychytávek o organizovaní malých prostorů najdete i v mém e – Booku zdarma.

3. Mít méně věcí

Méně věcí znamená méně hledání, rychlejší úklid, více úložného místa.

4. Nemít zbytečné věci

S bodem č. 3 a č. 4 vám mohu pomoci v mém druhém a třetím e – Booku. Pokud zvládnete tyto body, bod č. 1 a č. 2 už pro vás budou hračkou.

Možná se ptáte, kdo je ta výše zmiňovaná Fly Lady?

Jde o název uklízecí metody, kterou vymyslela kouzelná dáma Marla Cilley = Fly Lady. Vytvořila systém pravidelného úklidu a údržby, který získal oblibu nejen v USA, ale po celém světě. Inspirací pro vznik tohoto systému jí byla její vlastní domácnost, kterou se snažila dostat pod kontrolu. Jedná se o takzvaný zónový úklid, kdy uklízíte denně po dobu 15 minut v předem daných oblastech (zónách). Cílem je udržet domácnost stále průběžně uklizenou díky pravidelnému, systematickému, rychlému a efektivnímu úklidu.

Ještě se s vámi podělím o podobnou situaci s hledáním ztracené věci, ale z pohledu dvouletého dítěte. Stále je, co se od nich učit. Moje dcerka má od dvou let velký papírový domeček, ve kterém si bydlí a hospodaří. Do chvíle, než ho celý zaplní k prasknutí. To pak pár dnů chodí kolem (Rozumějte, už se do něj totiž sama nevejde.). Ve chvíli, kdy začne postrádat nějakou důležitou hračku, dojde k akci. Nepromění se v zuřivou tygřici jako kdysi dávno její matka, ale koná se stejným nadšením, jako by šlo o hru. Pak z domu všechno doslova letí, dveřmi, okny, komínem. Domek vyprázdní. Najde věci, které zapomněla, že má. Radost z opětovaného shledání nebere konce. Dokonce zapomene, že něco hledala. Domeček zas uklidí k obrazu svému. Ze své akce je maximálně spokojená. Hledaná věc se časem najde úplně jinde a zas je důvod k radosti.

Příště, až budete něco urputně hledat, budete se proměňovat v rozzuřenou tygřici, nebo býka, tak si vzpomeňte na mě a tento článek. Nádech, výdech…Už víte, co máte zkusit udělat. Přeji, ať potřebnou věc najdete vždy na první možnou!

Moc věcí

Věci kolem sebe dokáží sdružovat energii. Ta na nás působí v dobrém i špatném smyslu. Předměty, ke kterým máme pozitivní vztah, mají silné životodárné energetické pole. Věci, ke kterým nemáme kladný vztah, a přesto se jimi obklopujeme, vytváří skleslou a stísněnou energii. Pokud máme nahromaděno mnoho nepotřebného v našich úložných prostorech, můžeme se cítit až extrémně unaveně, bez elánu a síly.

 Věc a učení Feng shui

Z pohledu Feng shui představuje přeplněný nábytek harampádím brzdu v toku energie čchi. Energii čchi si můžeme představit třeba jako duhový proud či bublající potok, který chce protékat a povzbuzovat nás k cestě kupředu. Má-li před sebou proud čchi překážku, nemůže jít dál. Dochází ke stagnaci v daných prostorách. Je nutné, aby úklid takových prostor prováděl majitel sám. Vědomý proces úklidu očistí i majitele od doléhající negativní energie. Zároveň mu dodá novou sílu.

Energetická nestálost

Energie se může měnit, a to i u věcí, které máme rádi. K zhoršení energie dojde ve chvílích, kdy neudržujeme věci v jejich nejlepším stavu.

Jsou – li předměty:

• zničené, nefungující,
• půjčené nebo kradené
• neúplné,
• vzhůru nohama,
• rozbité, prasklé, nebo naštípnuté,
• špinavé a zaprášené,
• potrhané až roztrhané,
• nesložené do původního stavu ( rozevřené nůžky, kapesní nože…),
• na jiném místě, než jim je určeno,
• účastny špatných událostí…

…pak i přes všechnu naši lásku mají v sobě negativní energii.

Práce s energií

Energii objektu je možné vrátit do kladných hodnot.

Dokážeme to tak, že objekt:

• umístíme na jeho původní místo (případně mu místo určíme),
• dáme ho do původního stavu (opravíme, vypereme, složíme…),
• pod tekoucí vodou očistíme,
• pravidelně se o něj staráme,
• používáme jej při vhodných příležitostech, ke kterým je určen,
• vrátíme původnímu majiteli.

Může nastat situace, kdy se nám již předmět nepodaří dát do původního stavu. V takové chvíli nám nezbývá nic jiného, než mu poděkovat a rozloučit se s ním.

Teď už je jen na vás, jak si zvýšíte pozitivní energii ve svých domovech. Jeden typ  ode mě najdete TADY. Ať se dostaví brzy radost z vylepšeného prostoru kolem vás!

Feng shui je…

Feng shui v sobě skrývá velmi široký pojem. Dá se říci, že se jedná o životní styl, metodu, filosofii i učení. Přišlo k nám z Číny. Pojednává o vztahu člověka a jeho životního prostoru v čase. Ač je velmi staré a tradiční, tak jej lze aplikovat i do našich moderních životů. Feng shui znamená v překladu vítr a voda. Učí nás žít v harmonii s těmito elementy a opírá se o energii čchi. Energie čchi je všudypřítomná a vyživuje prostor. Jedná se o energii života. Zdrojem této energie je nepřetržitá dynamická přeměna energií Jin a Jang. Feng Shui staví na polaritě jin a jang a pěti elementech (dřevo, oheň, země, kov a voda). Také pracuje s astrologií.

Feng shui se snaží o…

Jde o to, vytvořit ve svém životním prostředí rovnováhu. Energie pak bude moci volně a plynule proudit. Pokud nebude nic energii brzdit, bude se nám dobře dařit. Vyvážený prostor je odrazem vnitřní harmonie člověka, který zde žije. Prapůvod problémů, nemocí a jiných starostí můžeme najít právě ve stavu okolí, ve kterém žijeme.

Feng shui a pohled na nepotřebné věci

Právě i Feng shui se zabývá nepořádkem a nepotřebnými věcmi. Pokud máme nepořádek v místnosti, je zde vyšší riziko stagnace energie. Ve chvíli, kdy se chceme pohnout ve svém životě vpřed, je dobré zatočit s nepořádkem. Nechme si jen věci, které nám připomínají dobré časy a působí radost. Energie čchi by měla proudit jako potok, radostná bystřina. Čistý a uspořádaný domov nám pomůže udržet si zdraví, radostného ducha. Stejně tak i přijímat nové výzvy s lehkostí.

10 rychlých tipů podle Feng shui, které lze hned realizovat:

• Opravte hodiny, které stojí. Ty představují ztracený čas a přešlapování na místě.
• Vyhoďte rozbité věci, ať nejste také brzy rozbití (nemocní).
• Namažte vrzající dveře, aby vám v životě nic neskřípalo.
• Zbavte se otlučeného nádobí, přináší smůlu.
• Vyměňte rozbité žárovky. Čím více světla, tím větší radost z žití.
• Zbavte se sušených květin, symbolizují vyhaslý život, smůlu a rozklad. Lapají jen prach.
• Věci, které vám připomínají špatné chvíle a smutné vzpomínky, pošlete pryč.
• Nesedávejte v místnosti zády ke dveřím. Příležitost chodí dveřmi, tak ať jí neukazujete záda. A proč sedět s nejistotou v zádech?
• Zatahujte závěsy na noc. Nezakryté okno do noci je nositelem smůly.
• Kaktusy nejsou z pohledu Feng shui pro své trny do domácností doporučovány.
• Zapalte svíčku / aromalampu / vonnou tyčinku, podpoří a rozhýbou dobrou energii místnosti.

Snad vás ochutnávka Feng shui obohatila. Pokud budete potřebovat pomoci s nepotřebnými věcmi, je tu pro vás můj koncept.

Je to už delší čas, kdy se objevil na monitoru mně. Ani netuším, co bylo dřív, zda slovo, obrázek, video, či odkaz na knihu. Už jsem měla ze 70% doma vytříděno. Ale byla jsem zvědavá. Chtěla jsem té záhadě přijít na kloub. Zajímalo mě, v čem je metoda tak výjimečná. Tak jsem googlila a youtubovala. Většina věcí byla tehdy jen v angličtině, ale to pro mě nebyla překážka. Až mnohem později jsem si s chutí už v češtině přečetla slavný bestseller.

Marie Kondo

 KonMari je název metody, kterou vymyslela Marie Kondo. Jedná  se o dámu, asijského původu, která dokázala proniknout do západního světa. Živí se jako úklidová konzultantka. Nejprve působila v Japonsku, pak přišlo na řadu USA a dnes už není výjimkou ani Evropa. Její uklízecí metoda se těší neskutečné mezinárodní oblibě a popularitě. Marie Kondo je průvodkyní na cestě úklidu domova svých klientů.

Metoda Konmari

Tato metoda mění způsob mysli a života obecně. Vychází z východních filosofií. Shrnuje léty prozkoušené a ověřené pravdy. Má blahodárný vliv na harmonický stav duše, těla a prostředí, ve kterém se člověk nachází. Pokud si projdete na vlastní kůži metodou pod taktovkou Marie Kondo, dostaví se změny v prostředí a životě. Přijde pocit štěstí, spokojenosti, sebejistoty i radosti z výsledků své práce.

Zázračný úklid – Pořádek jednou provždy

Svou metodu KonMari popsala Marie Kondo jako manuál v knížce Zázrační úklid. Tady detailně navrhuje systematické vyklízení v daném pořadí. Kniha Zázračný úklid s podtitulem Pořádek jednou provždy se stala právem světovým bestsellerem. Nechybí zde motivace a příběhy ze života. Čte se jedním dechem. Na konci je čtenáři jasné celé tajemství metody KonMari. Jediné, na co jsem nenašla v knížce odpověď bylo: Kam s věcmi, když je nechci vyhodit, ale chci se jich zbavit. Marie Kondo většinu nemilosrdně vyhodí do černých pytlů. Tato myšlenka mě inspirovala v psaní mého e-Booku Jak se zbavit nepotřebných věcí za 21 dní.